Technologické nástroje, služby, formy spolupráce a zabezpečení odborných znalostí na podporu otevřené vědy. Jsou nezbytné pro její efektivní fungování, umožňují její implementaci a následný rozvoj. Jejich hlavním cílem je podpora vědecké komunity při sdílení publikací, dat a softwaru na principu otevřeného přístup. Založeny jsou na softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a otevřených standardech (rozhraní, protokoly, formáty). Přednostně by měly umožňovat strojově čitelné formáty a služby podporující opakované použití a reprodukovatelnost, kvalitní FAIR data, interoperabilitu, dlouhodobé uchovávání, udržitelnost vědeckého výzkumu a udržitelné financování. 

Příklady otevřených infrastruktur:

• Zdroje založené na znalostech (sbírky, časopisy, vědecké a publikační platformy s otevřeným přístupem), institucionální, (mezi)oborové a jiné repozitáře publikací, výzkumných dat, softwary a otevřené kódy.
• Služby pro vyhledávání, vytěžování, publikování, recenzní řízení, uchovávání (ukládání) a archivace, nástroje sociálních sítí, školení, vysoce výkonné výpočty a nástroje pro zpracování analýz.
• Informační výzkumné systémy, otevřené bibliometrie a scientometrické systémy pro hodnocení vědeckého výzkumu a analýzu vědeckých oblastí.
• Otevřené výpočetní infrastruktury a infrastruktury služeb pro manipulaci s daty umožňující spolupráci a multidisciplinární analýzu dat a digitální infrastruktury.

 International Science Council rozlišuje dva typy infrastruktur (2020):

• tvrdé infrastruktury: výpočetní a komunikační zařízení a sítě k zajištění propojení,
• měkké infrastruktury: politiky, procesy, dovednosti a vztahy.

UNESCO v dokumentu Doporučení pro otevřenou vědu (Recommendation on Open Science, 2021) definuje otevřené infrastruktury jako jedny ze čtyř klíčových složek otevřené vědy. Zároveň vyzívá k trvalým investicím a financování. V roce 2022 UNESCO s cílem vybudovat infrastruktury pro otevřenou vědu vydalo dokument Posílení otevřených vědeckých infrastruktur pro všechny (Bolstering open science infrastructures for all).

Přehled velkých výzkumných infrastruktur ČR, které jsou  zpřístupňovány všem potenciálním uživatelům na principu otevřeného přístupu, je k dispozici na webu Velké výzkumné infrastruktury. 

Výběrový přehled infrastruktur pro otevřenou vědu v ČR a zahraničí je k dispozici na webu Národní platforma Open Science v sekci Podpora.

Zdroj:

• Bolstering open science infrastructures for all. (2022). UNESCO open science toolkit. UNESDOC Digital Library, [cit. 2026-04-27]
• Ficarra, Victoria – Fosci, Mattia – Chiarelli, Andrea – Kramer, Bianca – Proudman, Vanessa. (2020). Scoping the Open Science Infrastructure Landscape in Europe. Report. Zenodo, [cit. 2026-04-27]
• Open Universal Science (OPUS), Embracing Open Infrastructure for Open Science: Building a Collaborative Future. (2024), [cit. 2026-04-27]
• Stojanovski, Jadranka. (2022). Open Science Infrastructure as a key component of Open Science. Septentrio Conference Series. (1), [cit. 2026-04-27]

Autor hesla: PhDr. Jitka Balcarová, Ph.D.

Technologické nástroje, služby, formy spolupráce a zabezpečení odborných znalostí na podporu otevřené vědy. Jsou nezbytné pro její efektivní fungování, umožňují její implementaci a následný rozvoj. Jejich hlavním cílem je podpora vědecké komunity při sdílení publikací, dat a softwaru na principu otevřeného přístup. Založeny jsou na softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a otevřených standardech (rozhraní, protokoly, formáty). Přednostně by měly umožňovat strojově čitelné formáty a služby podporující opakované použití a reprodukovatelnost, kvalitní FAIR data, interoperabilitu, dlouhodobé uchovávání, udržitelnost vědeckého výzkumu a udržitelné financování. 

Příklady otevřených infrastruktur:

• Zdroje založené na znalostech (sbírky, časopisy, vědecké a publikační platformy s otevřeným přístupem), institucionální, (mezi)oborové a jiné repozitáře publikací, výzkumných dat, softwary a otevřené kódy.
• Služby pro vyhledávání, vytěžování, publikování, recenzní řízení, uchovávání (ukládání) a archivace, nástroje sociálních sítí, školení, vysoce výkonné výpočty a nástroje pro zpracování analýz.
• Informační výzkumné systémy, otevřené bibliometrie a scientometrické systémy pro hodnocení vědeckého výzkumu a analýzu vědeckých oblastí.
• Otevřené výpočetní infrastruktury a infrastruktury služeb pro manipulaci s daty umožňující spolupráci a multidisciplinární analýzu dat a digitální infrastruktury.

 International Science Council rozlišuje dva typy infrastruktur (2020):

• tvrdé infrastruktury: výpočetní a komunikační zařízení a sítě k zajištění propojení,
• měkké infrastruktury: politiky, procesy, dovednosti a vztahy.

UNESCO v dokumentu Doporučení pro otevřenou vědu (Recommendation on Open Science, 2021) definuje otevřené infrastruktury jako jedny ze čtyř klíčových složek otevřené vědy. Zároveň vyzívá k trvalým investicím a financování. V roce 2022 UNESCO s cílem vybudovat infrastruktury pro otevřenou vědu vydalo dokument Posílení otevřených vědeckých infrastruktur pro všechny (Bolstering open science infrastructures for all).

Přehled velkých výzkumných infrastruktur ČR, které jsou  zpřístupňovány všem potenciálním uživatelům na principu otevřeného přístupu, je k dispozici na webu Velké výzkumné infrastruktury. 

Výběrový přehled infrastruktur pro otevřenou vědu v ČR a zahraničí je k dispozici na webu Národní platforma Open Science v sekci Podpora.

• Bolstering open science infrastructures for all. (2022). UNESCO open science toolkit. UNESDOC Digital Library, [cit. 2026-04-27]
• Ficarra, Victoria – Fosci, Mattia – Chiarelli, Andrea – Kramer, Bianca – Proudman, Vanessa. (2020). Scoping the Open Science Infrastructure Landscape in Europe. Report. Zenodo, [cit. 2026-04-27]
• Open Universal Science (OPUS), Embracing Open Infrastructure for Open Science: Building a Collaborative Future. (2024), [cit. 2026-04-27]
• Stojanovski, Jadranka. (2022). Open Science Infrastructure as a key component of Open Science. Septentrio Conference Series. (1), [cit. 2026-04-27]